Dominikánská republika - průvodce, dovolená, zájezdy

Dominikánská republika je stát v Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jediným sousedním státem je Haiti, společná hranice je dlouhá 388 kilometrů.

Geografie

Dominikánská republika leží na východě ostrově Hispaniola. Většinu území Dominikánské republiky vyplňují horská pásma. Nejvyšší hora, pojmenovaná Pico Duarte, je vysoká 3087 m n. m. Nížiny se táhnou podél pobřeží. Podnebí je vlhké tropické. Průměrné teploty se pohybují od 16 do 30 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí od 1000 do 2000 mm. Dominikánská republika leží v oblasti, kde často řádí hurikány.

Cestovní ruch

Tvoří významnou složky příjmů do státního rozpočtu. Dominikánská republika se stala v 90. letech vyhledávaným cílem náročných západních turistů. V první polovině roku 2006 zde utratil v průměru každý turista denně 107 USD a strávil zde průměrně 9,5 dní.

Obyvatelstvo

Na ostrově převažují tři velké etnické skupiny lidí, mulati tvoří 73 %, běloši 16 % a černoši 11 %. Střední délka života mužů je 66 let, u žen 69,4 let.Na ostrově převažují tři velké etnické skupiny lidí, mulati tvoří 73 %, běloši 16 % a černoši 11 %. Střední délka života mužů je 66 let, u žen 69,4 let.

Zajímavosti

Prvním Evropanem na půdě budoucí Dominikánské republiky byl 6. prosince 1492 Kryštof Kolumbus. Nazval ji „rájem na zemi“. Na území dnešní Dominikánské republiky vznikla první španělská kolonie, město, univerzita v „Novém Světě“.

Města

• Santo Domingo – 2,9 mil. obyvatel (hlavní město)
• Santiago de los Caballeros – 506 000 obyvatel
• La Romana – 172 000 obyvatel
• San Pedro de Macorís – 153 000 obyvatel

Dějiny

Pro Evropany ostrov objevil 6. prosince 1492 Kryštof Kolumbus a již roku 1496 bylo založeno Santo Domingo. Od roku 1697 byla Hispaniola rozdělena mezi Francii a Španělsko. V letech 1791 - 1803 proběhlo úspěšné povstání otroků.

Dominikánská republika získala nezávislost v roce 1844, kdy končí okupace španělské kolonie Santo Domingo. Prvním prezidentem se stává Pedro Santana, který zůstává ve funkci až do roku 1861. Na žádost Pedra Santany je od roku 1861 na čtyři roky opět španělskou kolonií jako obrana před britskými pokusy zmocnit se Dominikánské republiky. V roce 1865 získává nezávislost na Španělsku podruhé. Roku 1882 se dostává k moci diktátorský vůdce Ulises Heureaux, který vládne až do roku 1899, kdy je zavražděn. Stejně tak jako Haiti je i Dominikánská republika na několik let obsazena Spojenými státy americkými, a sice v letech 1916-1924. Nad cly si ale drží kontrolu až do roku 1940. V roce 1930 se dostává k moci generál Rafael Leonidas Trujillo Molina. Byl zavražděn 30. května 1961 v Santo Domingo.

Roku 1965 se na území Dominikánské republiky vylodily americké oddíly dále podpořeny oddíly OAS. Do vyhlášení nových voleb (1966) bylo napočítáno několik tisíc obětí. Období 80. a 90. let v době světové krize a zadluženosti bylo pro Dominikánskou republiku kritická. Mezinárodní měnový fond připravoval řešení problému ovšem odpověď na něj zvedlo jen větší nepokoje. Toto období bylo plné chaosu a krachu. Dostalo se tedy k dalším volbám a zvolen byl Hipólito Mejía. Roku 2002 byla uzavřena kritická etapa Dominikánské republiky Balaguerovou smrtí.